Příběh pana Václava

23 Dub 2016
aliance
1873
0

Když byl Václav mezi propuštěnými z krachující továrny, hlavu si s tím příliš nelámal. Byl svobodný, bezdětný, pracovitý a přesvědčený o tom, že najít práci je jen otázka času.

komiks-3

Po necelém roce však došlo odstupné i podpora v nezaměstnanosti a práce nikde. Václav v průběhu doby, kdy byl evidován na úřadu práce, občas někde vypomohl známým a postupně začal pracovat bez smlouvy jako zedník na stavbě. S kamarádem také jezdil se stěhovacím vozem, bral i práci o víkendu. Když byl dobrý měsíc a on si sečetl dávky z úřadu práce společně s výdělkem z nelegální práce, docela si svůj způsob života pochvaloval. V městečku, kde Václav bydlel, moc legální práce nebylo a spousta jeho známých žila a pracovala podobně jako on.

Přečkat zimu bylo těžší, práce na stavbě nebyla, sem tam mu někdo za odvedenou práci nezaplatil a z dávek hmotné nouze a příspěvku na bydlení vyšel některé měsíce jen tak tak. Situace se zkomplikovala, když si našel přítelkyni Janu a narodila se jim holčička Zuzanka. Václav se měl co otáčet, aby je všechny uživil.

Občas se jim nepodařilo zaplatit celý nájem a Jana se několikrát při večeři rozplakala, že nemá za co koupit plínky a nechce stále prosit rodiče o pomoc. Václav si začal brát směny navíc, pracoval už sedm dní v týdnu, nevěděl, co je dovolená, volný den, svátek. Byl unavený, podrážděný, několikrát se již s Janou pohádal a v práci začal dělat chyby.

Ani nevěděl, jak se to semlelo, říkal si, že to byl možná mikro spánek nebo se mu udělalo špatně. Při jízdě se stěhovacím vozem narazil do svodidla a poté se srazil s protijedoucím autem. Zázrakem nikdo nezemřel. Václav vyvázl se zlomenou nohou, polámanými žebry a otřesem mozku.

Od té chvíle se jeho celkem spokojený život změnil v noční můru. U automobilu, který Václav řídil, nebylo zaplacené povinné ručení a Václavovi tak byla uložena povinnost zaplatit celou způsobenou škodu. Léčba Václavových zranění a následná rekonvalescence trvala dlouho a Václavova rodina zůstala téměř bez příjmů. Z bytu se museli vystěhovat na ubytovnu, Václav si občas někde půjčil – u známých, u různých firem, které nabízely snadné půjčky. Jana to dělala také tak, potřebovali nějak přežít.

Když se Václav konečně uzdravil, rozhodl se, že pracovat na černo už nechce, nevýhody nelegální práce výrazně přebily výhody, které dříve viděl.

Václavovi se podařilo nalézt si práci skladníka. Příjem nebyl velký, zaplatili nájem, základní věci pro rodinu, na splácení dluhů zbývalo málo. Některé splátky Václava a Jany byly už dávno po splatnosti, věřitelé se začali dožadovat okamžitého zaplacení dluhů, domů jim chodily nejprve upomínky, poté platební rozkazy a rozsudky. Václavovi se nedařilo splácet, neměl přehled o tom, kde a kolik dluží. Občas zaplatil tomu věřiteli, který nejvíc vyhrožoval.

Dluhovou poradnu vyhledal až poté, kdy jeho zaměstnavateli začaly chodit exekuční příkazy. První Václavův úkol zněl: mapování dluhů.